piraňa Nattererova Pygocentrus nattereri

třída: Ryby

Kde mě najdete v ústecké zoo

 

Zajímavost

Pirani mají v mohutných čelistech extrémně ostré trojúhelníkovité zuby. Spodní a horní zuby do sebe zapadají, takže ryba efektivně vykousne kus masa z oběti. To pak požírá velkou rychlostí, což připomíná chování některých druhů žraloků. Její specifický výraz dotváří předsunutá dolní čelist, která je taktéž dobrým pomocníkem při trhání potravy.

Efektivita piraního kousnutí není daná jen tvarem zubů - svou roli hraje i síla stisku čelistí. A ta nemá ve světě obratlovců obdoby. Vědci před časem prozkoumali čelisti největšího dravého druhu, až 30 cm dlouhé pirani stříbřité (Serrasalmus rhombeus). A zjistili, že je schopná vyvinout sílu třicetkrát převyšující její vlastní váhu. Stisk jejích čelistí je tedy třikrát silnější než u podobně velkého aligátora.

Za nejsilnější kousnutí na světě vděčí pirani mohutným žvýkacím svalům, které představují až 2 % jejich celkové váhy. Svaly se upínají k dolní čelisti v bodě, který umožňuje rozložit sílu skusu na celou její délku. To znamená, že sval na ni působí stejnou silou od kloubu až po špičku.

Při lovu všechny ryby nehybně číhají, poté následuje rychlý útok. Když je oběť velká, většinou ji nejprve obklíčí a jedna z mladších ryb zaútočí jako první. Střelhbitě připlave k oběti a jedním silným kousnutím vytrhne kus masa. Pokud se oběť nezačne výrazně bránit či neutíká, začnou útočit i ostatní ryby. Zmítání lapené kořisti piraně dráždí, o to víc jsou agresivnější. Tito dravci jsou schopni otrhat maso a kůži oběti až na holou kostru do několika minut.

Obvykle se živí živočichy menšími, například hmyzem, korýši, nebo jinými rybami, nepohrdnou ale ani ptákem, drobnějším savcem a různými semeny a plody, které spadnou do vody. Pokud se naskytne příležitost, nebo je nízký stav vody a málo potravy, velikost jejich úlovku nehraje roli. Smůlu má kapybara, kůň, někdy i člověk. Ke kořisti je láká pach krve. Při krmení se o potravu  dokáží  pěkně porvat a způsobit si vzájemně i hluboké rány. Ty se jim však velmi dobře hojí.

Pirani se dokáží hlasitě dorozumívat formou zvuků, které se dají popsat jako bubnování, štěkání, vrzání a kvákání. Umožňuje jim to sval napojený na plynový měchýř, který stimulací vibruje a vyluzuje různé tóny.

Traduje se, že dokonce samotní indiáni používali ostré trojhranné zuby piraně místo žiletek.

Ohrožení 

Tento druh není veden na Červeném seznamu ohrožených druhů zvířat, vydávaným Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN).

id:10101

neděle 13. března 2022