kaloň pobřežní Pteropus hypomelanus

třída: Savci

Rozšíření

Zajímavost 

Kaloně si návštěvníci často pletou s netopýry, přesto, že se jedná o zvířata s rozdílným způsobem života. Obývají příbřežní lesy, mangrovové porosty, kokosové háje, ale také kulturní krajinu - sady a plantáže. Potravu nacházejí díky skvělému zraku a čichu. Kaloni pomáhají rostlinám s opylováním a roznášením jejich semen.

Jsou to noční zvířata, přes den spí ve větvích zavěšeni hlavou dolů a zabaleni do létacích blan. Za potravou se vydávají maximálně 8 km daleko od kolonie. Žijí v koloniích až 70 jedinců. Samice po porodu létá ještě další asi 3 týdny s mládětem zavěšeným na břiše. Poté už je pro ni potomek příliš těžký a čeká, společně s ostatními mláďaty v kolonii, až bude schopné vydávat se na výpravy s matkou a dalších 6 měsíců se od ní učit. Za jedinou noc zkonzumují množství plodů, které se rovná polovině jejich hmotnosti.

Od dalších kaloňů se odlišuje lysými holeněmi, trup i hlava jsou celé osrstěné, na hřbetě je srst velmi krátká, na břiše delší.

Ohrožení 

Tento druh je téměř ohrožený.Počty volně žijících kaloňů pobřežních v současné době klesají. V některých oblastech lidé kaloně loví na maso. Odrazující však může být, že kaloňové přenášejí zoonózu, která u člověka způsobuje zánět mozku, který může způsobit i smrt. Vzhledem k nízké reprodukční rychlosti a dlouhověkosti je intenzivní lov v některých oblastech zásadní hrozbou. Další hrozbu představuje odlesňování a přeměna půdy na zemědělskou či jiné využívání půdy lidmi. Tento druh je také pronásledován kvůli neoprávněným obavám ze ztráty úrody, kaloni však škůdci nejsou.

pátek 1. dubna 2022