Chov žiraf Rothschildových

Naše zoo chová žirafy Rothschildovy od roku 1983, kdy jsme získali mladý pár, jejich první mládě se narodilo o čtyři roky později. Od počátku chovu prošlo zahradou celkem sedm chovných jedinců, z toho čtyři samice (Tena, Jenny, Etna, Syrenka) a tři samci (Set, Atbar, Bastiaan). Celkem se u nás narodilo 25 mláďat.

Proč má ústecká zoo o žirafu méně?

Dne 16. února 2017 musel být v ústecké zoologické zahradě utracen dospělý samec žirafy Rothschildovy.

Proč k tomu došlo?

Chovný samec žirafy Rothschildovy dorazil do ústecké zoo v roce 2012 na doporučení koordinátora Evropského chovného programu (EEP) pro tento druh. Samec stihl zplodit čtyři potomky, ale v posledních letech se populace žiraf v evropských zoologických zahradách rozrostla natolik, že se naplnila kapacita všech zařízení a postupně nastal problém v umísťování mláďat odchovaných nejen v Ústí, ale v celé Evropě. Dle nového plánu regulace populace je možné do chovu pouštět pouze jedince, kteří mají známo více než 75 % rodokmenu. Z ústecké skupiny tuto podmínku splňuje pouze jedna ze samic, nejhůře byl na tom právě chovný samec, takže bylo doporučeno skupinu dále nemnožit.

Jakým způsobem lze reprodukci pozastavit?

Jedním způsobem je oddělení zvířat, což naráží na prostorové problémy, ale zejména na to, že chovat samce a samice zvlášť není u skupinově žijícího druhu přirozené a přináší řadu problémů.

Druhým způsobem je podávání antikoncepce, která však u některých jedinců nemusí fungovat na 100 % a mohou se projevit nežádoucí účinky. Chovnému samci byla antikoncepce na doporučení koordinátora aplikována před dvěma lety. Jeho chování se v posledních měsících však radikálně změnilo, začal se stávat agresivním vůči samicím a vůči chovatelům. Na konci roku 2016 byl proto od zbytku stáda oddělen, tím však došlo k výraznému zhoršení jeho životních podmínek, především v důsledku stresu z oddělení od zbytku skupiny. Museli jsme si tedy vybrat, co je pro nás i celý evropský chov přednější – a to jsou samozřejmě samice.

Proč se tedy neodvezl zpět do Afriky?

Samec nepocházel z přírody, byl již několikátou generací narozenou v lidské péči. Opětovné vysazení zvířat do přírody (reintrodukce) podléhá pravidlům, která jsou přesně popsána v metodice Světového svazu na ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN). Jednou z podmínek je existence schváleného reintrodukčního programu. Pro žirafy v současné době ale žádný reintrodukční program neexistuje. Nadbytek zvířat panuje z důvodu neustálého zmenšování vhodných území (např. rezervace či národní parky) i na území Afriky, a také zde probíhá pouze přesun mezi jednotlivými chráněnými oblastmi, popř. se početní stavy regulují podle úživnosti území. Ve volné přírodě by mělo takovéto zvíře mizivou naději na přežití, ať už vlivem predátorů nebo pytláků.

Proč se tedy nepřevezl do jiné zoologické zahrady?

Celá situace byla konzultována s koordinátorem EEP. Momentálně neexistuje žádná možnost chovného samce odsunout do jiného zařízení z důvodu naplnění kapacity. Jednou z doporučených možností byla euthanázie. Další teoretickou možností je kastrace, která se však u dospělých samců neprovádí, neboť je vysoce riziková a v podstatě nemožná. Bylo by možné provést ji pouze u mladého zvířete, riziko úhynu během zákroku je však příliš vysoké a následné nutné ošetření (jako například u domácího zvířete) téměř nemožné. Kastrovaného samce je pak na základě doporučení komise EEP po zvážení podmínek možné umístit i mimo evropský chovný program, nikdo by však nebyl schopen garantovat, kdy se tak stane. A času nazbyt nebylo.

Jakým způsobem dochází k utracení a co zoo s mrtvým samcem provede?

K utracení zvířat dochází humánním způsobem odborným veterinárním lékařem. Trup byl předán preparátorovi, se kterým zoo dlouhodobě spolupracuje a díky tomu bude alespoň část zvířete i nadále zachována. Vzhledem k tomu, že zoo je zároveň vědeckou institucí, byla část vnitřních orgánů určena vědeckému pracovišti IZW Berlin (Institut for Zoo- and Wildlife Research - Ústav pro výzkum volně žijících zvířat a zvířat chovaných v zoo) – jde zejména o pohlavní orgány pro výzkum v souvislosti s dlouhodobým podáváním antikoncepce.

Jaká je budoucnost chovu žiraf v ústecké zoo?

V nejbližší budoucnosti není naděje, že by se situace podstatně změnila, takže zoo si prozatím ponechá skupinu samic se dvěma mláďaty narozenými na přelomu let 2015 a 2016. Zvířata budou zatím sloužit pouze k expozičním účelům. Zároveň je plánováno rozšíření kapacity stávajícího chovatelského zařízení a vytvoření podmínek pro dočasný chov odstavených mláďat, do jejich odchodu do jiných zařízení pro případ, že by byl chov v budoucnosti obnoven. Skupinu by však bylo nutno postupně obměnit skupiny tak, aby stávající i odchovaní jedinci odpovídali požadavkům chovného programu. Pokud se toto vše povede, mohou se návštěvníci ústecké zoo opět těšit z narozených mláďat.