STANDA - ZPRÁVA O PROJEKTU PESISIR BALIKPAPAN 2007-2008

čtvrtek 27. listopadu 2008

V říjnu 2008 se do ČR vrátil Mgr. Stanislav Lhota, PhD, výzkumný pracovník Zoo Ústí nad Labem a koordinátor projektu výzkumu a ochrany opic kahau nosatých (Nasalis larvatus) a jejich biotopu v povodí Balikpapanského zálivu, Východní Kalimantan, Indonézské Borneo. Terénní práci se zde věnoval od října 2007 do října 2008. Na lokalitu se bude opět vracet v červnu 2009.

První fáze jeho výzkumu opic kahau nosatých byla zaměřená na průzkum početnosti jejich populace při pobřeží Balikpapanského zálivu. Sčítání probíhalo z malé motorové lodi vždy ráno a v podvečer v době, kdy se opice pravidelně shromažďují na spacích stromech na březích řek. Po dvou měsících terénní práce došel k odhadu velikosti početnosti 1400 jedinců. Jde o jednu ze šesti největších spočtených populací tohoto druhu na světě a představuje možná až 5 % celosvětové populace tohoto primáta. V průběhu sčítání populace kahau výzkumníci identifikovali a dokumentovali poškození jejich biotopu (mangrovů) zapříčiněné nejrůznějšími lidskými aktivitami. Jako hlavni hrozby identifikovali zakládání rybníků na chov krevet a ryb bandang, kácení a zavážení mangrovů pro účely průmyslové zástavby, výsadbu plantáží olejné palmy na březích řek, výrobu dřevěného uhlí ze dřeva mangrovů a ilegální těžbu stavebního dřeva v těsném sousedství mangrovů. Získané údaje konzultovali s právním poradcem, aby zjistili a formálně doložili nezákonnou povahu jednotlivých aktivit. Informace byly průběžně poskytované zodpovědným zástupcům vládních organizací, zúčastněným nevládním organizacím a veřejným médiím. Na základě inspekce satelitních snímků celé oblasti, důkladného průzkumu terénu a komunikace s místními obyvateli i vládními činiteli identifikovali oblast, která je nejvhodnější pro zřízení rezervace. Představuje zhruba 2/3 rozlohy všech mangrovů v Balikpapanském zálivu a doposud je propojena zelenými koridory s primárním deštným pralesem v Chráněném lese Sungai Wain. V centru této prioritní oblasti založili výzkumnou stanici.

Podstatnou část práce výzkumníků tvořily praktické ochranářské aktivity. Částečně probíhaly v terénu, částečně mezi místním obyvatelstvem (socializace a kampaně) a částečně na úřadech ve městech Balikpapan, Penajam a Samarinda. Terénní aktivity zahrnují pravidelný monitoring ilegálních aktivit při pobřeží Balikpapanského zálivu. Asistenti pokračují v monitoringu jednou měsíčně i nyní v době Standovy nepřítomnosti. V rámci monitoringu je však v pravomoci pouze sběr informaci a jejich hlášení, nikoli zásahy vůči narušitelům. Proto je snaha prosadit u místních úřadů program pravidelného patrolování, spojeného se zatýkáním narušitelů a jejich předávání policii. Neformální patrolování však probíhá také ve spolupráci s tradičním náčelníkem.

Paralelně s výzkumem a ochranou kahau nosatých výzkumníci navázali také na své předchozí aktivity v nedaleké rezervaci Sungai Wain. V letech 2005-2006 zde studovali téměř neznámý druh opice - hulmana běločelého (Presbytis frontata). Správa Chráněného lesa zaměstnala dva ze zbývalých asistentů, což umožnilo vytvořit společně program dlouhodobého monitoringu stavu pralesa a populací vybraných savců. Ten zahrnuje sledování počasí, fenologie (produkce listí, květů a plodu na vybraných plochách v pralese) a populací vybraných druhů savců. Seznam doposud zjištěných savců zahrnuje 95 druhů, což možná z Balikpapanu dělá město s největším počtem druhů volně žijících savců na světě. K zajímavým novým nálezům patří výskyt tany peroocasé (Ptilocercus lowii), tany pestré (Tupaia picta) a několika dalších druhů, zjištěných v této části Bornea vůbec poprvé. Významným zjištěním je i zvyšující se počet savčích druhů, které se navracují do části rezervace, která vyhořela při kalamitních požárech v roce 1998.