Standa - Olejné palmy

čtvrtek 3. července 2008

Situace mezi mymi asistenty v Kampung Baru se do jiste miry uklidnila. Bedul, ktery doted akorat parkrat denne prosel kolem naseho domu a nanejvys opatrne nahlednul dovnitr, aniz by prohodil slovo, se nakonec osmelil vejit a dat se do hovoru. K tomu mu dodala kuraz navsteva Martiny a Milana, kteri s nami jeste pred par tydny otevirali kemp. Ted uz Bedul i parkrat pomohl Alimu s opravou lodi – po jeho odchodu je totiz nase lod v jednom kuse rozbita a Ali si s ni sam nevi rady. Marjunimu Bedul rikal, ze by se chtel vratit ke me do prace, ale primo za mnou si s tim zajit netroufnul a popravde receno nevim, jak bych na to zareagoval, protoze vyzkumnou cast programu (habituaci kahau) jsem se uz definitivne rozhodnul prerusit az do meho navratu do Indonezie v pristim roce. Moje duvera v Bedulovu disciplinu je podkopana podobne jako moje duvera v Aliho schopnosti a samotne dva uz bych je ted do mangrovu neposlal. Misto toho jsem se s prilezitostnou Aliho asistenci zameril naplno na ochranarskou cast naseho projektu. A i kdyz je tahle prace oproti opicimu vyzkumu mnohem mensi relax a clovek se pri ni obcas tezko brani depresim, dostavuji se prvni uspechy.

Hodne usili jsme v poslednich tydnech venovali problemu plantazi olejne palmy podel brehu nekolika rek. To bylo jedno z nejsmutnejsich prekvapeni, pote co jsem tyhle reky projizdel po dvoulete prestavce a namisto lesa jsem podel brehu videl olejne palmy. Olejna palma je v Indonezii mor, kteremu uz padlo za obet hodne pralesa. Distrikt, ve kterem pracujeme, je bohuzel pestovani olejne palmy silne naklonen. Ale ani tak nevydava povoleni k sazeni palem na brezich rek, protoze plantaz olejne palmy neni schopna odolavat pudni erozi a ricni voda kolem plantazi je plna zluteho kalu. Nemluve o tom, ze plamy na brezich brakickych vod ani moc dobre nerostou. Lesy na brezich rek jsou v Indonezii chraneny nekolika pomerne prisnymi zakony a plantaze, na ktere jsem narazil, jsou v tom ohledu ilegalni.

Kdyz jsem tenhle problem nadhodil na verejnem jednani rybaru a rolniku se zastupci mistni vlady, nasledoval v sale k memu prekvapeni bourlivy potlesk a slovo si vzal dalsi z obecenstva. Jeho proslov sice nebyl protkany paragrafy tak jako ten muj, ale zato byl plny emoci – ukazalo se, ze půda, na ktere se palmy pestuji, byla bez nahrady zabrana nekolika desitkam mistnich rolniku. Behem prestavky za mnou zasel velmi rozhorceny reditel uradu pro lesy a plantaze, ktery mi ukazal povoleni, ktere jeho urad vydal splecnosti PT Agro, ve kterem se jasne zakazuje sazet palmy bliz nez 500 m od reky. O par dni pozdeji mi telefonoval vesnican, ktery tehdy mluvil, Dharman, ze ve vesnici Sepaku je vic nez 200 rolniku pripraveno vyrazit na plantaze s macetami v ruce a praci PT Agro zastavit. Dharman a jeho kolega Sise me pak vyzvedli z kempu a vyrazili jsme spolecne do Sepaku. Sise je asi nejaktivnejsi aktivista v celem zalivu, ale je uz starsi a rozvaznejsi, takze navrhnul demonstraci zastavit a pokracovat v jednani na urovni vladnich uradu. Po dlouhe diskusi s tim vesnicani souhlasili. Sise si vyzadal na jednani mesic casu. To se sice protahlo na vic nez dva mesice, ale vysledek byl uspesny. Byli jsme vsichni pozvani na verejne slyseni, ktere probihalo dost bourlive a malem zase skoncilo demonstraci, ale prace PT Agro byla nakonec skutecne zastavena.

Pristi mesic ma byt jeste jedno zaverecne slyseni a jeho vysledkem bude mozna odchod PT Ago ze tri ze ctyr okresu. Sazenice palem budou muset vyrypat a odvezt nebo je venovat vesnicanum. Bohuzel okres Pemaluan, ve kterem je i nas kemp, se k protestu nepridal. Mistni nacelnik Japar je dost uplatny a s podniky jako PT Agro je velky kamarad. Me povazuje taky za neco jako podnik (protoze mam bilou kuzi), a tak je se mnou taky velky kamarad a podporil zatim vsechny nase snahy pokud jde o ochranu mangrovu. Dost na nem v tohle ohledu zavisim a tim padem se dostavam na tenky led jemneho politikareni. S Japarem jsme byli oba prizvani na posledni verejne slyseni, ja jako zastupce rolniku a Japar jako zastupce PT Agro. Ani jeden jsme ale nemluvili (nebylo to treba, me argumenty uz vesnicani znali nazpamet a behem jednani padly nekolikrat). Po jednani jsem zajel za Japarem domu, zduraznil jsem svoji pozici neutralniho konzultanta a pozadal jsem ho, aby vedeni PT Agro navrhnul kompromis. Meli by sami presadit sazenice v pasu aspon 50 m od okraje mangrovu jeste pred tim, nez urad pro lesnictvi a plantaze zacne narokovat celych 500 m, ktere podnik ilegalne zabral. Samozrejmne jsem ale vynechal takove detaily, jako ze urad ma ta data ode me a ze jsem to ja, kdo na reditele uradu tlaci, aby proti Agro prosazoval dalsi sankce. Budu v tom jeste muset trochu mlzit...