Standa - Dohry a následky
sobota 13. září 2008
Pripad Jindrina zmizeni v Sungai Wainu nezustal bez nasledku. Vsichni jsme udelali radu chyb a tak neni divu, ze faze politikareni zacala jeste pred tim, nez se Jindra v poradku nasla. Byla to velmi neprijemna faze, behem ktere se projednavalo, ci je to vina a na koho ji nejlepe shodit, co rict a co nerict novinarum, jake Jindriny dokumenty je treba zfalsovat atd. Protoze se rediteli Purwantovi nepodarilo celou vec ututlat, rozhodl se nakonec pro opacnou strategii, totiz udelat z celeho pripadu malou senzaci. A tak kdyz jsme se s prave nalezenou Jindrou vraceli do mesta, cekala nas uz v pristavu horda novinaru a Purwanto si vymohl, abychom pred nimi opicarili i ja a Ali Redman, aby se tak mohl prezentovat spoustou bilych lidi kolem celeho pripadu. Nutno rict, ze at uz za touhle jeho snahou stalo cokoli, byla jeho medialni kampan nakonec ku prospechu cele veci a pomohla prekonat cely pripad s minimem nevrazivosti. Purwanto ted Sungai Wain prezentuje jako opravdovou divocinu, ve ktere lze dokonce az pet dnu bloudit (nikoli sest dnu, protoze deni prvniho dne bylo verejnosti utajeno...). Policie dostala zaplaceno za to, aby se zbytecne nestourala v detailech. A starosta Balikpapanu si objednal vydani Jindrina pribehu knizne.
V nasledujicich dnech ale postupne zacalo dochazet na reseni rady komplikaci. Ve vesnici Pantai Lango se roznesl drb, ze Jindra svym trem zachrancum slibila vyplatit odmenu 2000 dolaru. A vesnicani se hned mezi sebou zacali hadat, kdo ze ji to tedy vlastne zachranil a komu ze ta odmena pripadne - jestli Basrimu, ktery celou akci z Pantai Lango koordinoval, nebo trem klukum, co pak Jindru fyzicky nasli. Pritom ale ty penize realne nikdo nemel, nase rozpocty byly celou zachrannou akci uz tak dost vycerpane. Zastupci Pantai Lango nejak prisli na moji adresu v Kampung Baru a dvakrat si pro odmenu prijeli az ke me, pokazde nekdo jiny. Agus s nimi nekolik dnu vyjednaval. Na Jindrinu zachranu pak jeho zena usporadala oslavu, kam jsme pozvali i trojici zachrancu a vyplatili jsme jim odmenu 600 dolaru plus rybarske vybaveni.
Jindrino ztraceni melo i sve pozitivni stranky - i kdyz jak pro koho. Aniz by to totiz tusila, odhalila Jindra pri svem bloudeni pralesem nekolik utajenych podvratnych akci. Prvnim z nich byl rozsah lesa, kde vedeni rezervace prosekava stezky a pak sazi dalsi stromky, aby se tak mohly cerpat penize z velkeho reboisacniho grantu. Jak se ukazalo, stoji za tim primo Agus, ktery v projektu reboisace zamestanal celou svoji rozvetvenou rodinu. Ted se snazi vsechno urovnat, coz je dost bezvychodna snaha, protoze stromky uz se sazi. Starosta Balikpapanu se pry pokusi vyjednat na ministerstvu lesu v Jakarte, aby se zbyle stromky vysadily na uzemi byvaleho hnedouheneho dolu mimo rezervaci. V to ale moc neverim, to zni prilis pekne, nez aby to mohlo vyjit. Agus mi prozatim alespon slibil, ze stahne veskere reboisacni plany z nekolika ostruvku nevyhoreleho primarniho lesa - dusuje se, ze nevedel, ze reboisacni stezky zasahuji az tam. A ja ted jeste overuju dalsi nepotvrzenou zpravu, totiz ze se k "zalesnovani" Sungai Wainu pouzivaji i sazenice zahradnich ovocnych stromu, vcetne tech na Borneu nepuvodnich.
Ale daleko zasadnejsi problem, na ktery Jindra pri svem bloudeni prisla, je jiny zahadny cervene znaceny transekt, na ktery narazila az mimo rezervaci. Ten se ukazal byt jednou z nejvetsich hrozeb, pred kterou ted rezervace stoji - zacalo se totiz vicemene tajne s planovanim silnice podel jejich zapadnich hranic. Prave to je ten Jindrin cerveny transekt. Ma to byt drevarska cesta, po ktere se ma svazet akaciove devo k planovane papirne (ve ktere mimochodem pracuji dva z Agusovych bratru, tezko verit, ze to Agus ani netusil...). Uz to samo o sobe je problem, cesta vede ochrannou zonou rezervace kolem mangrovu a protina vsecny tri biokoridory mezi Sungai Wainem a pobrezim. Horsi je ale to, ze jeji trasa presne kopiruje plan trasy provincni silnice, kterou se nam uz nekolik let dari zamitat. Ve chvili, kdy tudy za nekolik dalsich let povede stara drevarska cesta, plan pro jeji prestavbu na provincni silnici bychom uz asi nezastavili. A tak si lesnici ani poradne nestihli odpocinout po tom, co se Jindra nasla, a vratili se na stejna mista, aby tam zmapovali prubeh cerveneho transektu. S Antem jsme pak dali dohromady protestni dokument pro mistni vladu a Agus a Purwanto ted o veci dlouze vyjednavaji se zastupitelstvem mesta. Vsechno stoji hlavne na Purwantovi, a to je velke riziko, protoze jemu osobne je myslim jedno, jestli tudy silnice povede nebo ne. Nezbyva nez doufat, ze pri svem dalsim politikareni dojde k tomu, ze tak velke riziko pro rezervaci, kterou spravuje, pripustit nemuze.
A vlastne jeste jednu dohru mel pripad Jindrina zmizeni. Na nekolik tydnu jsme totiz prerusili veskerou aktivitu v nasem kempu v mangrovech, nikdo jsme se nedostali ani k tomu zkontrolovat, jestli kemp v poradku stoji a jestli uz ho nesezrali termiti. Ted, kdyz uz jsme se tam konecne v klidu dostali, zjistujeme, ze ho termiti skutecne nesezrali, zato nas ale nekdo komplet vykradl. Zmizelo skoro vsechno vybaveni, pocinaje varicem, nadobim a zasob ryze pres zidle, matrace a sud na vodu az po koberce (celty), ktere nam vyrizli z podlahy, ke ktere byly pritlucene. Jedine muj stul byl odhozeny pod kempem, ten uz asi nepobrali a nejspis si ho jen odlozili az na priste. Do kempu jsme dorazili za tmy, takze prvni noc jsme stravili za relativne polnich podminek, ale uz druhy den nam Isah a Marjuni privezli z Kampung Baru nove zakladni vybaveni. To rano za svetla se ale vyjevilo neco potencialne horsiho nez vykradeny kemp - nekdo nam totiz ostruvek taky zapalil.
Nastesti byla nejspis moc mokra trava a ohen nedorazil az ke kempu, dokonce se ani moc nerozsiril po vegetaci, takze skody na semenaccich stromku byly jen minimalni. Ale beha mi mraz po zadech z predstavy, co by se stalo, byt tak vetsi sucho...