Standa - Botanické záležitosti
neděle 1. června 2008
V rezervaci Sungai Wain se zacalo kacet. Je to kvuli prvnim stavbam pro botanickou zahradu, kterou si tu naprosto nesmyslne vymyslela mistni vlada a samotne vedeni rezervace. Reditel rezervace Purwanto si na tom projektu stavi svoji politickou karieru a navic i zacal studovat vysokou skolu, aby pak mohl byt misto spatne placenym reditelem rezervace dobre placenym reditelem zabavniho parku – botanicke zahrady. Plany na budovani zahrady nastesti nadale spis hapruji, mimo jine proto, ze rezervace nema dost penez na prvnich 17 budov, ktere v lese planuji postavit za prvnich 5 let. Aby to tak ale nevypadalo, rozhodli se Purwanto a jeho ocas Amin prozatim vykacet cast lesa a postavit tam alespon zaklady nekolika budov, ktere se dostavi pozdeji, az penize budou. Tohle maji zahajit zitra obrovskou slavnosti, na kterou prizvali nejakych 700 lidi, kterym budou bulikovat, jak fajnovy plan jejich botanicka zahrada je. Snahu jim trochu zkomplikovala prilisna peclivost Nona, ktery dostal za ukol zmapovat, jestli v mistech planovanych staveb a cest nerostou nejake hodnotne dreviny, kterym by bylo treba se vyhnout. Podle Nonovych dat hodnotne dreviny rostou skoro vsude. To ale Amin vyresil jednoduse – presunul stavby a cesty o par metru stranou do bilych ploch na mape, tam, kde Nono zadna data nesbiral.
Moje caste a ponekud podvratne hovory s Nonem se uz vedeni rezervace prestaly libit. A tak jednoho dne v kancelari svolali velkou schuzi a za ucasti vsech zamestnancu na ni Nonovi navrhli, aby me hnal k procesu za to, ze urazlive kritizuju jeho praci v botanicke zahrade. Nato Nono odpovedel, ze neco urazliveho mohlo padnout jedine v zertu, a to oboustranne a dal se tim nezabyval. Jenze vzhledem k tomu, kolik lidi bylo prizvanych, se o tom procesu hned vsude mluvilo a pribeh se rychle prikrasloval, takze ke me doputoval ve chvili, kdyz jsme s Agusdinem a Gaby pripravovali vyzkumny program pro Sungai Wain, a to v te verzi, ze se Nono odmita programu ucastnit, pokud ho budu koordinovat ja. Prohlasil jsem, ze neverim, ze Nono nekdy neco takoveho vypustil z pusy, nicmene i tak jsem z toho mel hodne spatne pocity. Hned dalsi den Nono prijel ke me do Kampung Baru a uvedl vsechno na pravou miru (teprve tehdy jsem se dozvedel o planovanem procesu) a den nato potvrdil i Agusovi, Gaby a nasim asistentum, ze mezi nami zadny konflikt neni a ze se vyzkumneho programu ucastnit chce. Ale nebylo to nic platne, protoze reditel Purwanto i presto a i pres Agusdinovo vyjednavani nakonec rozhodl, ze uz Nono bude dal pracovat vyhradne pro botanickou zahradu.
V pralese v kempu Djamaludin jsme mezitim meli s Fitrim a Ulirem na programu mene destruktivni botanicke plany. Zacali jsme obnovovat fenologicke plochy, ktere pred deseti lety zalozila Gaby. Je to deset pruhu lesa o rozmerech 10 x 100 m, kde jsou zmapovane a zmerene vsechny stormy, ktere od te doby Nono a dalsi technici kazdy mesic kontrolovali a zaznamenavali produkci mladeho listi, kvetu a plodu. Dneska uz je to docela bohata database, i kdyz bohuzel ne tak uplna, jak by mohla byt, protoze vyplnena data se uz sedm let odevzdavaji vedeni rezervace, ktere je odlozi nekam do skrine a tam je postupem casu necha ztratit. Teprve letos jsme najali jednu velmi schopnou vesnicanku na to, aby data zanesla do pocitace. Bohuzel ale mimo jine zjistila, ze asi tretina vyplnenych formularu chybi.
Sber dat v terenu ted po Nonovi prebiraji moji byvali asistenti Fitri a Ulir, cehoz jsme vyuzili k premereni a obnoveni celeho systemu fenologickych ploch. Tedy zatim spis ja, Fitri a Ulir ted totiz asistovali dvema hostum z Cech, primatolozce Martine Konecne a entomologovi Milanovi Jandovi. Pro me to bylo po peti letech co jsem delal podobnou praci na Madagaskaru, docela uzitecne osvezeni techniky pred tim, nez se do podobne prace pustim i v mangrovech. Slo nejprve o to dohledat, kde presne vlastne fenologicka plocha je, protoze jeji hranice nikdy nebyly vyznacene – dokud na nich delal Nono, tak si je jednoduse pamatoval. Me chvilemi docela trvalo, nez jsem polohu jednotlivych ploch vyspekuloval a jeji hranice vyznacil provazem. Aby se podobne tapani neopakovalo nasim nasledovnikum, zatloukl jsme pak do zakladnich bodu, odkud jsou plochy definovane, ulinove koliky a polohu kazdeho z nich jsem pak dve hodiny vymeroval GPS, aby byla jista, i kdyz se koliky ztrati. V dalsi fazi bylo potreba obnovit na vsech stromech identifikacni stitky s cisly (ponejvice uz poztracenymi) a pruhy cervene barvy ve vysce 130 cm, kde se pak opakovane meri, jak strom roste. A dohledat vsechny nove stromy, ktere za posledni tri roky dorostly do minimalniho prumeru 10 cm. Ve treti fazi se pak zmerily obvody vsech stromu a s laserovym dalkomerem i jejich vyska a sestavily se nove formulare pro pravidelny mesicni sber fenologickych dat. Cela procedura pro jednu plochu (0,1 ha) muze zabrat az tri dny a zatim mam za sebou teprve polovinu. V tehle fazi praci prozatim prerusuju a vracim se do mangrovu, zpatky v pralese budu zase za dva tydny, kdy na zkousku nastoupi prvni indonezsky kandidat, ktery by za me mohl prevzit funkce koordinatora vyzkumneho programu v Sungai Wainu.