První student

čtvrtek 17. prosince 2009

Uz vic nez dva roky tu nade mnou visi hrozba sankce za nesplneni podminky sveho vyzkumnickeho povoleni, totiz zapojit do prace v terenu indoneskeho studenta. Se studenty je to tady na Kalimantanu tezke, nejsou to zrovna terenni typy, mnozi studuji ochranu prirdy jen proto, aby meli nejakou tu skolu a do prirody uz nikdy nemuseli. Coz se jim ostatne snadno splni, protoze prevazna vetsina ochranarske prace se opravdu odehrava v kancelarich daleko od nejblizsiho lesa. Napriklad vareni kafe nebo jeho piti, anebo pocitacova hra Solitaire, ve ktere tu vsichni exceluji. Pred dvema lety jsem na seminari pozadal studenty lesnictvi, aby zvedli ruku ti z nich, kteri uz nekdy v zivote byli v lese. Tedy v primarnim destnem pralese. Byla jich asi tretina. A kdyz uz takovy prumerny budouci lesak preci jen do terenu vyrazi (protoze to zacina byt moderni), tak s sebou namisto dalekohledu a sesitu vetsinou bere kytaru a partu kamaradu, se kterymi tu stravi prijemny vikend, nacez se zacnou nudit a pak uz mysli jen na navrat do mesta. Ovsem nutno podotknout, ze v rezervacich jako je Sungai Wain, jsou takovi vyzkumnici velmi ceneni. Na rozdi ode me, Gaby a nam podobnych prudicu totiz nikoho nekritizujou!

Nadeje sehnat studenta, ktery by v mangrovech stravil 1-2 roky, jak bych si to predstavoval, je minimalni. Jediny letosni zajemce, Gokil, se prihlasil s tim, ze by zustal 10 mesicu, pri prvni ceste do kempu to zredukoval na sest a po prvnim dni v kempu na 3-4 mesice, ale i to je uspech. Gokil uz v lese byl, dokonce i mesic asistoval pri vyzkumu (po peti letech studia na univerzite), ale i tak si praci v mangrovech predstavoval trochu jinak. Na skole ho naucili, ze veda je neco, co se bez vetsiho usili spocita podle hrozne sloziteho vzorecku. Dost ho v te predstave podporil jeho profesor, ktery studoval v Holandsku, takze snedl moudrost. Pokud mate trochu predstavu, co to znamena line transect survey, tak tim se tady v Indonezii zkouma vsechno. Pokud nemate predstavu, netreba to vysvetlovat, protoze pro nasi praci s kahau je ta metoda naprosto nepouzitelna. Nicmene zahrnuje v sobe zdnlive slozitou matematickou formuli, ktere asi nikdo na cele univerzite v Samarinde nerozumi, a proto je to ta prava veda. Slovo “vzorec” dominovalo nasi konverzaci v kempu po prvni tri dny. Kdyz jsem zamitnul pouziti vzorecku pro liniove transekty, furt po me Gokil chtel alespon nejaky jiny, aby mohl delat tu opravdovou vedu a pokud možno, aby s tim byl hotovy do deseti dnu. Bylo tezke ho presvedcit, ze k vypoctu toho, jak takovy kahau nosaty zije, proste zadny vzorecek neni, k tomu je potreba naucit se ta zvirata rozlisovat a pak s nima stravit nekolik mesicu a pozorovat je. Dost ho znechutilo, ze prvni „data“, ktera jsme zacali sbirat, jsou obrazky opic neumelecky namalovane tuzkou do sestiu (identifikacni karty). No na tohle ze mel studovat vysokou skolu?!

Ale to nejneprijemnejsi prekvapeni pro Gokila bylo, ze ho v kempu nutim namisto lusteni krizovek cist anglicke odborne clanky, s tim se ocividne behem sveho petileteho studia jeste nesetkal! Je to znicujici pro nas pro oba, kdyz po tydnu spolecneho cteni dojdeme ke treti strane – a Gokil uz nevi, co bylo na te prvni...

Nakonec jsem se smiril s tim, ze Gokilova pritomnost v nasem kempu predstavuje predevsim splneni formalniho pozadavku a nic vic bych si od toho slibovat nemel. Ale z tehle pozice je to celkem bezproblemovy clen tymu. V kempu vydrzi stejne dlouho jako moji asistenti (Aliho i Bedulovo maximum je 8 dni), nase poustevnicke podminky zvlada v pohode, neco uz se i o opicich naucil a periody pasivity se u nej stridaji i s periodami zajmu.

Jeho nejvetsi motivaci je ovsem to, ze uvidi, jak opice provozujou sex! V tom si vyborne rozumi s Bedulem, ktery, jakmile se vzdali z Kampung Baru, zapomina na to, ze ho doma ceka zena a deti. Zmeni si jmeno (v kazde vesnici se jmenuje jinak) a vraci se do bourliveho mladi. V mangrovech, kde neni zadna samice lidskeho druhu, patri k jeho nejvetsim zazitkum pozorovani kopulujicich veverek a makaku javskych. Samci kahau nosatych se vyznacuji temer trvalou erekci sveho karminove rudeho penisu, takze je Gokiluv a Beduluv dalekohled v neustale pohotovosti. Nutno rict, ze kahau i pres ty vecne ztrnule udy nejsou prilis sexualne aktivni a jejich pareni jsme zatim nevideli ani jednou. Ale Bedulova a Gokilova predstavivost pracuje na plne obratky, takze staci, aby si vetsi mlade vlezlo do naruci svoji matky, a uz je z nich kopulujici par! Z meho soustredeni me co chvili vytrhne jejich hlaste hihnani, ze uz to “zase delaj”. Az budete cist studii o sexualnim chovani primatu od nejakeho mladeho indoneskeho studenta, neberte ji radeji prilis vazne!