Odcházení
pátek 21. června 2013
Je to už 8 let od mého prvního odjezdu do Indonésie; 7 let od chvíle, kdy jsem v Balikpapanu poprvé přičichnul k ochranářské práci; a 5 let od doby, kdy jsem se dostal do čela hnutí za záchranu Balikpapanského zálivu. Situace v Balikpapanu se mezitím čím dál víc vyhrocuje.
Palmařský, uhelný a papírenský byznys je stále bezohlednější, od ignorování protestů ochranářů i místních komunit postupně přechází k výhrůžkám a k najímání gangsterů. Zkorumpovaná vláda ztrácí zájem na udržení zelené image, kterou se Balikpapan dlouhá léta právem pyšnil, a staví se čím dál víc neskrývaně na stranu korporátních gigantů.
Místní rybáři a rolníci považují další boj se silou kapitálu za marný a stahují se do bezmocného ústraní. I některé z ochranářských organizací už zmlkly ve snaze nechat si otevřené dveře k politickému jednání, ale i k finanční podpoře, kterou vláda nabízí ochranářům za to, že budou řešit nedůležité věci. Ti ochranáři, kteří ve snaze o záchranu zálivu vytrvávají, jsou tlačení ke stále extremističtějším formám kampaně, což by se nakonec mohlo obrátit i proti nám samotným.
Pozice zahraničního výzkumníka je v tak rozbouřených politických vodách velmi nejistá. Je jen otázkou času, kdy si korporace a jim spříznění vládní úředníci najdou cestu, jak se zbavit cizáků, kteří "brzdí ekonomický rozvoj Indonésie" (pod frází 'ekonomický rozvoj' je přitom míněno rozprodávání indonéských přírodních zdrojů korporacím z Malajsie, Číny a podobných zemí). Možná je lepší odejít ze scény ještě těsně před tím, než budeme odejiti. Naštěstí se během posledních let rozvinulo silné environmentální hnutí i mezi samotnými Indonésany, kteří se nechtějí smířit s tím, co se dnes v jejich zemi děje. Takže pokud my "cizáci" nakonec odejdeme, je tu kdo by v načaté práci pokračoval. A tak i Projekt Pesisir Balikpapan spěje do závěrečné fáze, která by ale neměla znamenat konec hnutí za záchranu Balikpapanského zálivu. Nastává čas pro delegování projektu, tedy jeho postupné předávání indonéským partnerům.
Tak jako nejspíš nikdo, ani moji místní partneři nejsou dokonalí. I když v některé z nich mám velkou důvěru, opravdu stoprocentně se nemůžu spolehnout na žádného. Řešením může být rozebrání balikpapanského programu na menší kousky a jejich rozdělení mezi vícero různých organizací. Pokud pak některá z nich selže, a to se může stát velmi snadno, ostatní stále zůstávají ve hře. Takový systém už v Balikpapanu vzniká a dnes už máme několik sdružení a komunit, které se na různých aspektech ochrany zálivu různou měrou podílejí. Některé z nich existovaly už před mým příjezdem, jiné jsme založili společně s mými asistenty v minulých několika letech. Teď jde o to celý ten započatý proces rozdělování, předávání a odcházení ukončit a projekt Pesisir Balikpapan tím uzavřít.
Systém by měl nakonec vypadat tak, že vedení rezervace Sungai Wain bude pokračovat jak v střežení té části zálivu, která již získala status chráněného území, tak i v prosazování dalšího rozšíření rezervace. Úlohou Konsorcia (sdružení místních nevládních organizací) bude politické vyjednávání ve prospěch ochrany zbývající části zálivu, která nespadá pod pravomoc rezervace. Aktivistické fórum Přátelé Balikpapanského zálivu (Peduli Teluk Balikpapan) by mělo vytrvat v kampani, medializaci a buzení veřejného povědomí. Tým rybářů pod vedením Darmana monitoruje situaci přímo v terénu, je ve spojení s místními vesničany a v předává informace a stížnosti úřadům. A nevládní organizace Landing spolu se vzdělávacím střediskem KWPLH ("medvědí stanicí") by měla šířit osvětu na školách, organizovat vzdělávací akce, a provozovat v Balikpapanském zálivu ekoturistický program.
Teď v červnu se do Balikpapanu vracím s jedním cílem - zkontrolovat, nakolik už se celý systém rozjel a kde ještě stagnuje a je třeba ho doladit a popostrčit. Ale upřímně řečeno, ochrana zálivu zatím spíš pokulhává než že by hladce směřovala vpřed. Chybí lidské zdroje, které bude potřeba dál hledat. Chybí i peníze, bez kterých počáteční nadšení časem opadne. Proces mého postupného "odcházení" z Balikpapanského zálivu bude nejspíš trvat ještě několik let.