Most přes záliv
úterý 2. února 2010
Tahle zprava bude asi jedna z nejnudnejsich, i kdyz z nejzasadnejsich. Je o samem uredniceni. Stale se totiz rozhoduje o projektu mostu pres ostrov Balang a na nej navazujici silnice podel vetsi casti pobrezi Balikpapanskeho zalivu To, zda se projekt zastavi nebo bude pokracovat, rozhodne o tom, jestli zaliv prezije tak, jak ho zname (s koralovymi utesy, mangrovy a destnym pralesem) nebo jestli se jeho vetsi cast postupne zmeni v mozaiku primestskych aglomeraci a vyhoreleho rumiste.
V dobe meho navratu do Indonezie vloni v srpnu to vypadalo dost jasne na druhou variantu. Se stavbou mostu uz se zacalo, v mediich se mu dostala velmi pozitivni propaganda a protestujici ochranari se jeden po druhem stahli a vzdali. Obzvlast depresivni pro me byla prvni schuzka s Gaby, ktera proti silnici a mostu pres ostrov Balang brojila uz deset let. Ted i ona prisla s tim, ze je to ztracena bitva a ze se uz muzeme snazit nanejvys o to, aby se destny prales a mangrovy po obou jejich stranach chranily tak ucinne, jak to slibuje mistni vlada. Ale zpravy a fotky, ktere jsem ji ukazal z okoli rozestavene silnice, s vykacenymi mangorvy, vypalenymi pozemky a karami svazejicimi po silnici ilegalni drevo byly dost presvedcive - jakmile se jednou oblast zpristupni, bude s ni konec. A tak Gaby svoje lobby zase obnovila. Nasim tretim spojencem se stala dalsi Holandanka, Danielle, ktera se v Indonesii pred lety provdala a se svym manzelem Budionem ted vede nevladni organizaci na ochranu morskych savcu. V zalivu studovala dugongy a delfiny orcely. Do kampane proti mostu by byvala sla s plnym nasazenim, nebyt strizlivejsiho postoje jejiho manzela. Ten dobre vedel, ze se s Danielle po usporadani mezinarodniho kongresu v Samarinde tesi prizni guvernera, diky ktere hladce bezi jejich projekty na ostrove Derawan a na rece Mahakam. A ze tentyz guverner stejne vehementne podporuje i projekt mostu pres ostrov Balang. Trvalo nekolik mesicu, nez se i Budiono rozhodnul jit do kampane naplno.
Jenze jsme v tymu nemeli zadne “jednoznacne” Indonezany, protoze RASI je indoneska jen napul a kazdy to vi. A mistni vlada nevidi rada, pokud ochranarskou kampan vede jen nekolik “bule” (bledych tvari). Indoneske organizace jsou ale u vlady tak ci onak zahackovane, ostatne se jim taky rika vladni nevladni organizace. I vedeni rezervace Sungai Wain, ktera ma byt silnici postizena nejvic, uz dalo ruce pryc. Zapojit Indonezany trvalo nekolik dalsich tydnu. Nadeje byla v mladych, zacinajicich a zatim neznamych clenech nevladnich organizaci, kteri se teprve profiluji, nikomu nejsou zavazani a pred vsemi ostatnimi se snazi prorazit a zviditelnit. Par se jich postupne opravdu chytlo. Nekteri z nich mozna jen kvuli tomu zviditelneni se, ale jini proto, ze jim na zalivu opravdu zalezi a pritom nemaji co ztratit.
Jina vec je ale jednani se statnimi uredniky. U tech obvykle nejde jen o to, ze by nemeli odvahu k akci. Vetsinou maji zajem na tom, aby se uskutecnil prave ten projekt, ze ktereho budou mit osobni profit, napriklad skrze spekulace s pudou, ucast na zisku nebo uplatky. Klicovym proponentem projektu mostu pres ostrov je guverner Vychodniho Kalimantanu. Schuzka s nim se odklada uz skoro pul roku, sam jsem se s nim zatim videl jen par minut, ktere stacili akorat na potreseni rukou a pak uz jen na to, abych se chvili bavil nad jeho zpusobem pohybu, ktery pripomina Teletubbies. S ochranari mluvi guverner velmi casto, ale ocividne jen s temi, kteri maji na svet stejny nazor jako On...
Takze zatim nezbylo nez jednat s regionalni vladou, ktera je dvoji. Vychodni pobrezi zalivu ma pod spravou starosta mesta Balikpapan, zapadni stranu regent disriktu Penajam. Obe vlady maji zajem na tom, aby se most pres ostrov Balang nestavel. Vsechno to jednani stylem “zas a znovu” asi nema cenu popisovat. Relativne bourliva byla vecere ve starostove rezidenci, na ktere jsem byl ja, Gaby a nekolik reditelu vsech moznych oddeleni. Gaby si k te schuzce dala vytisknout satelitni snimky zalivu, a jak tak na ne u xeroxu cekala, zacal nekdo vedle ni tisknout mapy pozemku kolem planovane trasy silnice. Znechucene se zapojila do zertovne diskuse o tom, ze ted budeme sousedi, a po delsim premlouvani se ji pak podarilo od majitele xeroxu (ze ktereho se vyklubal jeden ze spekulantu) dostat mapy. Ty starostu dost pobourily a vzapeti nato ho jeste vic dolitily moje informace, ze ilegalni tezba dreva kolem nove budovane silnice nejen pokracuje, ale ze jsou to primo delnici zamestnavani jeho vladou na stavbe pristavu, kteri ilegalni drevo skupujou. Po tehle a nekolika dalsich schuzkach se zacaly hybat ledy a zacalo se po dvoulete promlce opet mluvit o zastaveni stavby mostu pres ostrov Balang, o jednom z alternativnich reseni (ctyrkilometrovy most primo z Balikpapanu do Penajamu) a o vyhlaseni chraneneho uzemi podel pobrezi zalivu. Den po jednani starosta v novinach prohlasil, ze stale jeste existujou dve alternativy mostu a neni jasne, na kterou z nich vlada poskytne penize. A tri dny po te veceri nam starosta poslal sms o tom, ze se pripravuje jednani mezi nim, regentem, guvernerem a prezidentam.
V tehle fazi se uz do kampane zacali rychle zapojovat dalsi akteri, pocinaje mestem a distriktem, pres provincii, Jakartu, az po mezinarodni uroven (napr. http://news.mongabay.com/2010/0103-hance_pulau.html ). A nakonec se podarilo kontaktovat i eluzivniho guvernera, a to skrze pomerne vlivnou zastupkyni organizace, ktera na Vychodnim Kalimantanu hodne mluvi o rozdelovani penez REDD, coz je prispevek Evropske unie ke snizeni sklenikovych emisi skrze zastaveni odlesnovani a degradace lesa. Guverner ma o tyhle velke penize velky zajem, a skrze celou radu slibu a prohlaseni, skrze ktere buduje image sve provincie coby Green Province, si ziskal prizen tehle mlade damy. Ta ale na sve minule schuzce s provincni vladou prohlasila, ze projekt mostu pres ostrov Balang by pro tuhle image predstavoval katastrofu. Kratce na to se v novinach objevuje clanek, ve kterem provincie prohlasuje, ze bohuzel centralni vlada na most pres ostrov Balang mozna neposkytne dalsi penize. A o tyden pozdeji vyrazil regent Penajamu do Jakarty, sesel se s ministrem verejnych praci a ten mu slibil velky financni prispevek v pripade, ze prezident stavbu alternativniho mostu odsouhlasi.
Jenze at uz se ledy hybou jak chteji, stavba mostu pres ostrov Balang mezi tim vsim jednanim rychle pokracuje. A je tu realne riziko, ze se nakonec budou stavet oba mosty! Kampan ted graduje a klicova otazka je, jestli v breznu provincie pozada centralni vladu o dalsi prispevek na stavbu mostu pres ostrov Balang a pokud ano, tak jestli centralni vlada vyhovi. Pokud ty penize nebudou, dostaneme 2-3 roky k dobru na prosazeni stavby alternativy a na zalozeni