Končíme s výzkumem
neděle 16. května 2010
Končíme s výzkumem (16. 5. 2010)
Kampan za zastaveni stavby silnice kolem Balikpapanskeho zalivu nabrala tempo, ovladla nase zivoty a zmenila nase plany. Moment, kdy guverner Vychodniho Kalimantanu pomerne zaludnou cestou obesel standardni proceduru a dostal prislib centralni vlady pro financovani stavby mostu pres ostrov Balang ze statniho fondu, znamenal de facto konec naseho vyzkumu kahau. Vetsinu casu ted prosedim za pocitacem, na meetinzich a workshopech a do lesa uz se skoro nedostanu.
Zkusenost z lonska bohuzel ukazala, ze moji asistenti samostatne data sbirat nedovedou. S monitoringem ilegalnich aktivit v zalivu je to jine, tam je kazdemu jasne o co jde a kazdy chape, co ma delat a proc. Ale vyzkum opic? Indonesky rybar asi opravdu nepochopi, proc ma malovat obrazky kazde opice, pamatovat si, kde ma jaka kterou pihu, pocitat kolik opic z lodi vidime a snazit se rozhodnout, jestli jsou to ty stejne, ktere jsme na tomtez miste videli vcera. Vzhledem k tomu, ze ani Ali ani Bedul dost dobre nechapou smysl cele te vystredni procedury, nelze od nich ocekavat tvorivou koordinaci takoveho programu. A jak jsem tusil uz od zacatku, ani z naseho studenta Gokila se slibny koordinator projektu nevyklubal. Gokil sice zvladl v pohode a bez reptani pet tydnu pobytu v terenu, ale to bylo asi tak vsechno.
Jen s nami jezdil na lodi, s urcovanim opic setrval na urovni spolehliveho odliseni kahau od makaka a nespolehliveho odliseni dospeleho samce kahau od samice, a precetl necely jeden odborny clanek. Dal jsem mu nejaka vlastni data a na jejich zaklade ted pise napul smyslenou bakalarskou praci, tak jako vsichni ostatni studenti na jeho katedre.
Za dane situace jsme se nakonec rozhodli s vyzkumem kahau definitivne skoncit. Kemp ted vyuzivame uz jen ke kampanim, vozime sem hosty z vladnich uradu i nevladnich organizaci, abychom je presvedcili o tom, ze mangrovy v Balikpapanskem zalivu skutecne stoji za ochranu. Vetsina z hostu tu je vubec poprve v zivote! A usetrene penize jsme nasmerovali jinam. Spolecne s nekolika indoneskymi studenty, Darmanem a Aliho zenou Isah jsem zacali s pruzkumem verejneho mineni ve veci reseni dopravy pres Balikpapansky zaliv. V tomhle jsou indonesti lesnici skoleni mnohem lepe nez v pozorovani opic, takze tenhle program bezi hned od zacatku hladce i bez me ucasti. A vysledky nam sedi do karet. Ani ne jeden z dvaceti respondentu chce postavit most pres ostrov Balang a bude ho opravdu pouzivat. Vetsina vidi situaci realisticky – radeji nez stavet most, ktery se dos mozna ani nikdy nedodela, by znovu otevreli pristav fery a opravili uz existujici silnici. Ti, co chteji most, si vetsinou voli jednu z alternativ bliz k mestu. A ti, co chteji most opravdu pres ostrov Balnag, priznavaji, ze pouzivat ho ale stejne nebudou, je to pro ne moc daleko.
Most podle nich “prispeje k rozvoji oblasti”, coz lze ovsem prelozit slovy “umozni spekulace s pudou”. Pred deseti lety jste si tu mohli koupit pozemek za milion (rupii) na hektar, ted uz ho muzete prodat za 36 milionu, a az bude most stat, bude cena pozemku jeste drazsi...
Zasadni pocin v kampani proti mostu pres ostrov Balang bylo zalozeni Konsorcia vladnich uradu a nevladnich organizaci pro ochranu zivotniho prostredi v Balikpapanu. Sdruzuje vsechny vyznamne instituce, ktere rozhoduji o strategie ochrany prirody v oblasti. Jeho koordinatorka, pani Yulita, byla doted neznamou urednici, ale behem tehle skryte casti jeji kariery se z ni stala obratna vyjednavacka a organizatorka a s novym postem se ji otevrely nove obzory. Jeji pravou rukou a druhym mozkem je pravnicka Rahmina, prilis mlada na to, aby ji ve veci ochrany zivotniho prostredi stacil nekdo zkorumpovat nebo demotivovat (jak se to tu drive nebo pozdeji nakonec stane asi kazdemu ochranari...). Nacasovani bylo perfektni, kampan pro zastaveni mostu pres ostrov Balang prisla ve chvili, kdy jeste Konsorcium nemelo zadny jasny program. Yulita a Rahmina se kampane hned chytily a protoze obe vladnou znacnym charismatem, pomalu strhavaly ostatni. Zorganizovaly soutez pro deti ze strednich skol, ktere dostaly za ukol pripravit powerpointovou prezentaci o ochrane Balikpapanskeho zalivu s mostem pres ostov Balang jako centralnim tematem. Prezentace byly opravdu profesionalni (o prirode se deti v hodinach prirodovedy prilis neuci, ale o v tom, jak ji multimedialne prezentovat, maji prupravu dokonalou!) a vyherci ted se svymi prednaskami vystupuji na dalsich workshopech pred mistni vladou. A vladni urednici shledavaji velkym problemem oponovat patnactiletym studentum, kteri zanicene mluvi o budoucnosti svych vnoucat. Workshopy a metingy se ted poradaji i nekolikrat do mesice.
Prilezitosti je k tomu spousta, protoze ochrana prirody v Indonezii spociva predevsim v organizovani meetingu a slavnosti – Den Zeme, Den Biotopu, Den Vody, Den Mokradu, Den Mangrovu, Den Lesnictvi, Den Vysazeni Milionu Stromu, Den Ozonu, Den Biodiverzity, Den Milovane Narodni Fauny a Flory...
Ale ta nejzasadnejsi jednani probihaji na urovni ctyr vlad – mesto Balikpapan, distrikt Penajam, provincie Vychodni Kalimantan a narodni vlada v Jakarte. Mesto Balikpapan se podarilo presvedcit jako prvni, dokonce to byl sam starosta Balikpapanu, ktery celou kampan potajmu zahajil, jak jsem o tom psal v minulem mailu. I kdyz mam podezreni, ze to mohl byt jen projev dobre vule v nadeji, ze nakonec stejne neuspejeme a dame pokoj, protoze zajmy mistni vlady jsou taky velmi nejednotne. Distrikt Penajam se zapojil jako druhy a v tom nam byla hodne napomocna balikpapanska vlada. Provincie zustava hlavnim kamenem urazu. Prave tam totiz nejspis sedi ti duleziti lide, kteri si v oblasti ostrova Balang pred deseti lety za pakatel nakoupili pudu, aby pak pres ni mohli naplanovat silnici. A centralni vlada v Jakarte zatim zustavala mimo deni, prozatim nejevila vetisi iniciativu a nechavala vsechno lhostejne na provincii. A pak se najednou stalo neco necekaneho – Jakarta zamitla pridelit provincii penize, ktere uz byly udajne ze statniho fondu slibene! Znamena to, ze v roce 2011 se most stavet nebude! Mame rok k dobru!
Nikdo z nas tady v Balikpapanu nevi, jak k tomu rozhodnuti vlastne doslo, tak daleko pres more nase kontakty nesahaji, ale centralni vlada uz zda se zacina byt se situaci v zalivu seznamena z obou stran.