Zamba se dožívá úctyhodného věku
V sobotu 19. listopadu oslaví své 46. narozeniny samice nosorožce tuponosého Zamba, která žije v naší zoo již 36 let. Přišla v roce 1980 spolu se samicí Sašou, o 15 dní později tehdy dorazil ještě samec Dan.
Nyní je Zamba jediným nosorožcem v naší zoo, Saša a Dan uhynuli v roce 2008 v důsledku stáří. Zamba je v současné době nejstarším nosorožcem svého druhu v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO). Podle údajů ZIMS chová nosorožce tuponosé v Evropě 73 institucí v počtu 275 zvířat. Poslední aktuální údaje udávají, že je v Evropě pouze pět jedinců starších než ona. Její zdravotní stav odpovídá jejímu věku. Snažíme se jí život u nás co nejvíce zpříjemnit, v létě letošního roku jsme přesunuli její oblíbené bahniště z příkopu do výběhu, aby nemusela překonávat menší svah, což pro ni bylo již namáhavé. Občas měla možnost využívat i vedlejší přírodní výběh, který je určený hlavně pro žirafy, kde se s chutí pásla na trávě. Neustále jí věnujeme zvýšenou péči a pozornost, například v tomto chladnějším období ji do výběhu pouštíme na kratší dobu, většinou okolo poledne, kdy je nejtepleji, a více času tráví ve stáji. Také dostává více vitamínů, minerálních doplňků a medikamentů na výživu kloubů, krmná dávka je přizpůsobena jejím chutím.
Zamba byla odchycena v roce 1972 v rezervaci Umfolozi v Jihoafrické republice na jedné z výprav tehdejšího ředitele královédvorské zoologické zahrady Ing. Josefa Vágnera. V té době byla asi dvouletá a po krátké karanténě byla spolu s ostatními zvířaty dopravena do Zoo Dvůr Králové. Odtud se po osmi letech dostala k nám; trio nosorožců bylo tehdy prvními zvířaty svého druhu, kteří stanuli na půdě naší zoo. Všichni dohromady utvořili stabilní skupinu, velkým úspěchem byla tři mláďata, která se narodila v letech 1986-1993. Jejich rodiči byl Dan se Sašou, Zamba nikdy mláďata neměla.
První ústecké mládě, Sagan (nar. 1986), byl přesunut do Zoo v Cabarcenu ve Španělsku, kde se v roce 2013 poprvé stal otcem (sameček Cosme). Druhorozený Doran (nar. 1991) žije v Brazílii, v Belo Horizonte, bez potomků. Nejmladší Dino (nar. 1993) se po přesunu do Zoo Poznaň jako šestiletý úspěšně zapojil do reprodukce a narodila se mu zde celkem tři mláďata. Jedna z jeho dcer, samice Duma (nar. 2003) je nyní v Safari de Peaugres ve Francii, kde už se také úspěšně rozmnožuje. Její potomci, sameček Goliath (nar. 2012) a sameček Unesco (nar. 2015), vnuci Dana a Saši, jsou tak další generací našich nosorožců. Dino momentálně žije v Zoo Erfurt, přesun se uskutečnil v roce 2013.
Ve volné přírodě je situace nosorožců alarmující, neboť se stále stávají obětí pytláků kvůli ilegálnímu lovu. Důvodem jsou jejich rohy a tradiční pověra v jejich zázračné léčivé účinky. Podle údajů mezinárodní organizace Save the Rhino bylo v jižní Africe v roce 2015 zabito pytláky 1.175 jedinců. Jsou známy i případy, kdy byla zvířata pouze zraněna a rohy jim byly odřezány ještě za živa, takže utrpení těchto zvířat je nepředstavitelné. Početní stavy asijských nosorožců jsou mnohem nižší, zejména nosorožců sumaterských a jávských – jedná se pouze o několik desítek jedinců. V některých státech byl tento druh zcela vyhuben, příkladem je Vietnam, kde byl v roce 2011 zabit poslední nosorožec jávský zde žijící.
zveřejněno: pátek 18. listopadu 2016 | Věra Vrabcová