Složitý odchov u lvíčků

úterý 8. března 2011

Stejně jako v loňském roce, i letos probíhal odchov u lvíčků zlatých velice dramaticky. Sice jsme věřili, že nabyté zkušenosti mladé samičce pomohou, ale bohužel se tak nestalo.

Ve čtvrtek 24. února došlo k porodu a chovatelé pozorovali dvě mláďata, která samička nosila – jedno na břiše, druhé za hlavou. Z nastalé situace byla opět zmatená a vyděšená, pobíhala po větvích, drbala se a chvílemi se snažila je sundat. Byl to opět samec a tentokrát i starší mládě, kteří se snažili ji uklidňovat svou přítomností a probíráním srsti, ale pomohlo to vždy jen na chvíli. Oba se snažili si mláďata vzít na sebe, tak jak je to pro drápkaté opičky přirozené, ale až druhý den odpoledne chovatelé pozorovali, že jedno mládě nosí otec a jedno starší mládě Mímí. Samice si je brala na krmení, ale když mláďata zůstala delší dobu u ní, byla opět nervózní. Chovatelé se snažili co nejčastěji pozorovat situaci ve skupině, ale bylo zřejmé, že odchov neprobíhá v klidu a bez problémů. Kvůli zajištění většího klidu došlo k uzavření celého pavilonu, ale i přesto jedno z mláďat nepřežilo. Postupně, ale velice pomalu, se skupinka zklidňovala, až zhruba za týden se situace stabilizovala. V péči o mládě se momentálně střídají všichni tři členové skupiny – samice je má většinou jen na kojení a krátkou dobu poté, samec a starší mládě se střídají v nošení. Chovatelé je neustále monitorují, bylo pozorováno, že samice mládě pravidelně krmí a to se již začíná rozhlížet po okolí. Určitě ještě není vyhráno, ale s každým dnem roste naděje, že se odchov podaří stejně jako v loňském roce. Měli bychom z toho velkou radost, protože je velice těžké sestavit fungující a stabilní pár, někdy to je záležitost mnoha let.

I pro návštěvníky jsou lvíčkové velice atraktivní, zejména díky dlouhým chlupům na hlavě, které skutečně připomínají lví hřívu a díky svému zlatavému zbarvení. Ze zoologického pohledu se jedná o vzácný druh, neboť jejich počty jsou ve volné přírodě odhadovány na cca 1.000 kusů. Jejich domovinou je pouze malá oblast brazilských tropických deštných pralesů na východním pobřeží Jižní Ameriky. Jsou zapsáni v Mezinárodní červené knize ohrožených druhů v kategorii „ohrožený“, kam byli v roce 2003 přeřazeni z kategorie „kriticky ohrožený“. O stabilizaci populačního trendu se zasloužily zejména dlouhodobé ochranářské aktivity a iniciativy, které se datují již od 60. let minulého století.

zveřejněno: úterý 8. března 2011 | Věra Vrabcová