Opičí mimina

Na konci srpna se v pavilonu primátů narodila dvě mláďata. Trochu to vypadá, jako by se opičí maminy domluvily, protože nejprve přišlo na svět mládě guerézy pláštíkové (28. srpna), a hned další den je následovalo mládě mandrila rýholícího.

Obě samice jsou zkušenými matkami, takže porody, které proběhly v nočních a časných ranních hodinách, zvládly bez problémů. Matkou malé guerézy je samice jménem Sára, které je 15 let a ona sama se narodila v naší zoo. Otcem je sedmnáctiletý chovný samec jménem Kasalo, který k nám přišel v roce 2011 ze Zoo Bojnice. Chovatelky již vysledovaly pohlaví, je to sameček, kterému vybraly jméno Sony. Mláďata gueréz se rodí sněhobílá a během dalších týdnů a měsíců přebarvují, nejprve do šedé barvy, ale postupně se „vyloupnou“ do vzhledu dospělých jedinců. Díky tomu, že naše skupina čítá 10 jedinců, z čehož je šest různě starých mláďat z minulých let, mohli návštěvníci na vlastní oči sledovat změny při růstu i zabarvení přímo u expozice gueréz.

Další mládě mandrilů rýholících tak velké barevné změny nečekají, přesto, že samci tohoto druhu jsou označováni za nejpestřeji zbarvené primáty. Jejich přední (i zadní :-))) část těla skutečně hýří barvami, takže upoutají všechny návštěvníky zoo, navíc se samci vyznačují statnou postavou a velkými špičáky, které si nezadají s chrupem šelmy. Malé mládě je samička, takže v dospělosti doroste ve srovnání se samcem zhruba třetinové až poloviční velikosti. Náš chovný samec se jmenuje Albert, pochází z Francie a do naší zoo dorazil v roce 2005 ve věku sedmi let. Společnost mu dělají tři dospělé samice, které rodí mláďata pravidelně, momentálně naše skupina čítá 11 zvířat. Matkou nejmladšího potomka je samice jménem Čára, která se narodila v roce 1997 v naší zoo, je to její čtvrté mládě.

Oba druhy jsou zapsány v Mezinárodní červené knize ohrožených druhů, u mandrilů rýholících byl dokonce přehodnocen stupeň ohrožení z původní kategorie „vulnerable (VU) = zranitelný“ na „endangered (EN) = ohrožený“. V Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA) však paradoxně není nedostatečný počet zoologických zahrad, které je chovají. Noví chovatelé bohužel nepřibývají, takže největším problémem je umístění dospívajících mláďat.

zveřejněno: čtvrtek 29. září 2016 | Věra Vrabcová