Mláďata našich kopytníků

V posledních týdnech jsme zaznamenali řadu mláďat, která jistě potěší všechny příchozí. I když kopytníci nestojí na žebříčku oblíbenosti na nejvyšších místech, určitě řadu návštěvníků potěší pohled na stádečko s malými tvorečky.

Ve spodní části zoo vedle cesty směrem od tučňáků vzhůru či druhé od zooškoly k jezírku leží výběh pro drobné asijské jelínky muntžaky malé. Dospělí jedinci dosahují výšky 40-50 cm, takže jejich mláďata jsou skutečně droboučká. Letos se narodila dvě, každé má jinou matku, ale stejného otce. Ten se na rozdíl od samiček pyšní drobnými parůžky, které stejně jako jeho podstatně větší příbuzní každý rok shazuje.

Sika vietnamský obývající horní část zoo patří také mezi jeleny asijského kontinentu, ale na první pohled vypadá úplně jinak. Je větší a robustnější, ale viditelný rozdíl je v jeho zbarvení. V tomto období mají zvířata jasně rezavou barvu s bílými puntíky. Vlastnost odkládat mláďata po narození na klidném a skrytém místě je však vlastní všem jelenům. Samice je ke stádu vodí až po několika dnech až týdnech života. Letos jsou ve velkém výběhu u horního vstupu vidět čtyři mláďata, dvě samičky a dva samečci.

Na opačné straně horní části areálu žijí zvířata z čeledi velbloudovitých, kam patří velbloudi a lamy, příbuzní, kteří se v přírodě nikdy nemohou potkat. Lamy obývají jihoamerický kontinent, kdy žijí ve čtyřech druzích, dvě divoké formy (guanako a vikuňa) a dvě domestikované (lama krotká a alpaka). Alpaky jsou chovány zejména kvůli jemné a husté srsti, která se jim stříhá a slouží podobně jako ovčí rouno. Letos se zatím narodilo jedno mládě, sameček, který je úplně celý černý, přestože jeho matka má světlou barvu. U tohoto druhu je velká barevná variabilita a zákony genetiky se většinou projeví překvapujícím způsobem :-).

zveřejněno: čtvrtek 10. května 2018 | V. Vrabcová