16. února – 159 let od narození Heinricha Lumpeho

Dnes uplynulo přesně 159 let ode dne, kdy se v Doubici u Krásné Lípy narodil Heinrich Lumpe, který se nesmazatelně zapsal do historie ústecké zoo. V roce 1908 si splnil svůj sen a založil ptačí rezervaci zvanou Lumpepark, která se po 2. světové válce začala postupně přeměňovat v zoologickou zahradu.

Ale nepředbíhejme. Heinrich Lumpe se narodil jako šesté dítě doubického hospodáře a obchodníka se dřevem. Pocházel z 12 sourozenců. V okolní přírodě měl blízko ke zvířatům, už od dětství projevoval výjimečný vztah k ptactvu. Učil se obchodníkem v Děčíně a učňovské zkoušky skládal u svého strýce Ignaze (Ignáce) Lumpeho v Ústí nad Labem, majitele známého železářského a koloniálního obchodu v Dlouhé ulici. Na zkušenou poté vyjel do Německa, do velkoželezářství Hennemann v Halle. Po návratu převzal rodinný podnik přejmenovaný na Lumpe und Neffe (Lumpe a synovec). Firmu vedl velice úspěšně. Koloniál proměnil ve velkoobchod železářským zbožím s mnoha pobočkami. Roku 1908 rozšířil své podnikatelské aktivity založením specializované firmy na výstavbu vodních děl Norbömische Wasserbaugesellschaft (Severočeská vodostavební společnost). Měl stěžejní zásluhu na výstavbě vodovodů v Ústí nad Labem. Jeho firma mimo jiné položila vodovod i na Sněžku.

Heinrich Lumpe proslul jako lidumil. Patřil k největším mecenášům v dějinách města. Sám žil poměrně skromně a většinu svých zisků každoročně věnoval na dobročinné účely. Nejvíce investoval do ochrany ptactva. V tomto oboru si vysloužil světový věhlas. Nedostatek odborného vzdělání v přírodních vědách vynahrazoval zapálením a schopností realizovat své smělé plány. S obrovskými náklady vybudoval v Ústí nad Labem první středoevropskou ptačí rezervaci. Jeho největším přáním zpočátku bylo trvale usídlit stěhovavé ptáky ve svém parku a navykat je zdejšímu podnebí. Chtěl je tím chránit před zahynutím, které na mnohé z nich čekalo při migraci do jižních krajin. Ke své lítosti však musel dojít k poznání, že nelze proměnit řád přírody. Co však mohl učinit a o co také celým svým snažením usiloval, bylo učit návštěvníky svého parku lásce k opeřencům. Za svou činnost obdržel řadu ocenění z mnoha zemí Evropy. Zemřel 22. února 1936 v Dubí na Teplicku.

Zpracoval Martin Krsek, historik Muzea Ústí nad Labem