• Home
• Zvířata v zoo
• Zvíře roku
• 2011

1. SLEČNA „Ň“, hlasy: 42%

Malá samička orangutana bornejského, která zatím nemá jméno, se narodila týden před Štědrým dnem, tedy 17. prosince jako poslední mládě roku 2011. Jejími rodiče jsou samec Ňuňák a samice Ňuninka, kteří žijí v naší zoo od roku 1989. Malá samička je jejich čtvrtým potomkem, z čehož bráška Budi (nar. 2007) je dosud členem rodiny, starší Ámos (nar. 2000) byl umístěn do holandské Zoo Apeldoorn a první mládě, samička Raja (nar. 1998) bohužel uhynula v jednom roce života. Podle těhotenských testů jsme věděli, že je Ňuninka březí, ale termín porodu jsme mohli pouze odhadovat mezi listopadem a lednem. Všechna předešlá mláďata porodila 20. – dvakrát za sebou v prosinci, jedenkrát v lednu, takže jsme s napětím očekávali, zda se plánované rodičovství našich orangutanů potvrdí i tentokrát, ale chybička se vloudila o pouhé tři dny ?. Vzhledem k tomu, že je Ňuninka již zkušená matka, proběhl celý porod velice rychle a bez jakýchkoli problémů, dokonce až po příchodu chovatelů do práce, takže průběh mohl být zaznamenán na videokameru. Mládě bylo od prvních okamžiků čilé a s normálními reakcemi, bylo vidět i pohlaví, takže k naší velké radosti od prvního dne víme, že jde o samičku. První dny Ňuninka i s mládětem odpočívala oddělená od zbytku rodiny, ale šest dnů po porodu již projevila zájem připojit se k ostatním. Proto celou rodinku mohli v plné kráse sledovat návštěvníci zoo již při nadílce na Štědrý den.

2. KAREN, RAKHIN a SHAN hlasy: 23%

Pár levhartů obláčkových Cayan a Lenya zvítězili v loňském ročníku ankety Zvíře roku 2010, velice nás potěšilo, že návštěvníci vnímají tento nový druh kočkovitých šelem v naší zoo tak pozitivně. A o několik měsíců později, na konci září, nás potěšili i samotní levharti, neboť samice Lenya porodila tři koťata. Díky kamerovému systému bylo možné sledovat průběh odchovu a to, jak mláďata prospívají. Lenya se od nich téměř nevzdalovala, pro potravu si chodila pouze v noci, když byl v celém pavilonu klid. Daleko větší problém byl se samcem Cayanem , který byl krátce po porodu oddělen kvůli bezpečnosti mláďat a posílení Lenyina mateřského instinktu. Krátce nato jsme se několikrát pokusili Cayana spojit se zbytkem rodiny, jak je u tohoto druhu levhartů doporučeno na základě zkušeností z ostatních evropských zoo. Jeho chování bylo velice nestadartní, neustále se snažil dostat do porodní boudy a pranic nedbal na varování samice, která mláďata bránila. Nakonec bylo kvůli stresu obou zvířat rozhodnuto nechat samce odděleného. Díky tomu Lenya získala klid a mohla se naplno věnovat péči o potomky, ale na druhou stranu ji nebylo možné oddělit od mláďat ani na chvilku. První kontrola proběhla až v jedenácti týdnech, bylo při ní zjištěno, že se jedná o jednu samičku a dva samečky. Křtiny mláďat, prvních v historii zoo, se konaly čtyři dny před koncem roku, jejich kmotry se stali členové skupiny The Boom.

3. BABU hlasy: 13%

Odchov mláděte medvěda malajského se v naší zoo podařil díky nadějnému páru, samici Barmě a samci Myanmarovi, po 14leté přestávce. Narození nového přírůstku zaznamenali chovatelé při pravidelné ranní kontrole zvířat, když v expozici u samice Barmy viděli ležet malé „cosi“. Mláďata medvědů se rodí nemohoucí, zcela závislá na péči matky a v poměru k velikosti dospělého zvířete jsou hodně malá. Vzhledem k tomu, že Barma byla prvorodička, byl jí dopřán klid v podobě uzavřeného pavilonu, také první kontrola mláděte proběhla až po osmi dnech. Mládě bylo zváženo (0,64 kg g), zkontrolováno pohlaví (samička) a zjištěn zdravotní stav (zdravé, pouze několik prstíků na zadní končetině pravděpodobně ožužláno matkou díky nadměrné péči). Také další pravidelné kontroly ukázaly pravidelné váhové přírůstky a zvyšující se dovednost, ale jako klasický plyšový medvěd vypadala malá samička až zhruba po dvou měsících. Vzhledem k tomu, že Barma je hyperaktivní, znamenaly pro ni hry s mládětem ten nejlepší způsob, jak se zabavit. Po čtyřech měsících poprvé obě dostaly do venkovního výběhu, kde v suchém podzimním listí řádila matka s dcerou jako malé děti. Medvědí samička dostala jméno Babu a její kmotrou se stala herečka a zpěvačka Yvetta Blanarovičová.

4. MUDUG hlasy: 7%

Osli somálští jsou jedni z nejvzácnějších kopytníků, protože jejich počty v přírodě čítají pouze několik stovek zvířat. Proto bylo velkým úspěchem, když naše zoo začala v roce 1992 chovat první zvířata, a již dva roky poté, v roce 1994, došlo k prvnímu odchovu. Hřebeček Mugud je v pořadí 24. mládětem, které se v naší zoo narodilo. Novopečenou matkou se stala šestiletá klisna Maya, která pochází ze Zoo Liberec, což je další významná chovatelská instituce v České republice. Otcem je hřebec Achmed, který se narodil v roce 1991 v německé Zoo Norimberk. Z genetického hlediska je pátým nejcennějším hřebcem v rámci Evropského chovného programu (EEP) a do reprodukce se poprvé zapojil až v naší zoo. V naší zoo proběhly všechny porody bez výrazných problémů, dochází k nim většinou během noci či v časných ranních hodinách. Malí oslíci jsou po narození velice legrační, protože mají extrémně dlouhé uši, vypadá to, jako by jim rovnou narostly stejně dlouhé jako je mají po celý zbytek života. Malý Mugud tráví první týdny pouze s matkou, zatím chodí společně na dvorek a do výběhu se s celou skupinou dostane hned na jaře.

5. AZURKY hlasy: 6%

Chov tropických druhů žab a jejich představení návštěvníkům započalo v naší zoo v roce 2002 otevřením nové expozice v pavilonu exotária. Od té doby se podařilo odchovat řadu druhů, v letošním roce se jako nejvzácnější jeví mláďata pralesniček azurových, jasně modrých žabek a tmavými skvrnkami. Péče o žabky vyžaduje velkou trpělivost a pečlivost, jsou hodně náročné na čistotu vody, na teplotu a na mnoho dalších faktorů. Před snůškou je potřeba zajistit zvýšenou teplotu, vlhkost a dostatek potravy. Pralesničky azurové kladou shluk 6 – 9 vajíček, ze kterých se po týdnu líhnou pulci, kteří v prvních dnech nepřijímají potravu, neboť tráví živiny z vajíčka. Pak je nejdůležitější jednotlivé jedince oddělit, protože u tohoto druhu se projevuje kanibalismus a mohli by se navzájem zlikvidovat. Krmí se speciálními granulemi, kde mají potřebné živiny i protiplísňové komponenty, což je pro ně velice důležité. Zhruba za měsíc jim začínají růst zadní nohy, během dalšího týdne přední a zároveň dochází ke zkracování ocásku. Pak už mohou být žabky společně pohromadě, jako krmivo se jim předkládají drobné mušky rodu Drosophila či malí cvrčci. Zajímavé je, že v přírodě roznáší jednotlivé pulce do vody v „kalíšcích“ bromélií samečci, u nás v zoo má tuto funkci pečlivá chovatelka.

6. ABE a BIKILA hlasy: 6%

Nandu pampoví patří mezi běžce, proto byla obě letošní mláďata pojmenována po dvojnásobném vítězi olympijských her (1960, 1964) v maratónském běhu. Mláďata nandu sice v dnešní době nepatří mezi vzácné a unikátní odchovy, ale to neznamená, že by nebyla pro návštěvníky atraktivní. První velký chovatelský úspěch zaznamenala naše zoo již v roce 1967, kdy bylo uměle v líhni odchováno 18 mláďat. Na letošním odchovu dvou mláďat je zajímavé to, že se celý proces uskutečnil přirozeným způsobem. Stejně jako v přírodě samice snesly žlutě zbarvená vejce o hmotnosti cca 500 gramů do společného hnízda – a tím jejich veškerá péče o potomstvo skončila. Na vejcích seděl pouze samec, který se o ně staral, obracel je a kontroloval. Po 42 dnech inkubace se vyklubala dvě pruhovaná mláďata, stavbou těla miniaturní kopie dospělých. Následná péče zůstala také na samci, který mláďata vodil, učil je hledat potravu a chránil je před predátory. Těmi by mohly být v naší zoo např. lišky, takže první týdny mláďata i s taťkou trávila sice v travnatém výběhu u pavilonu slonů, ale v bezpečné pletivové ohrádce. Zde je samec chránil i před chovateli, kteří jim nosili krmení a starali se o ně.

7. BOBY hlasy: 4%

Naše zoo se díky odchovům stala „velmocí“ lenochodů dvouprstých, zajímavých jihoamerických savců, kteří mají velice specifický způsob života. Počátek chovu se datuje k roku 1999, první mládě se našemu páru narodilo v roce 2001. V roce 2010 jsme ze Zoo Drážďany získali novou samici jménem Sid, na první pohled větší a statnější než oba naši lenochodi. Po několika měsících jsme zjistili, že samice je březí a na začátku dubna v odpoledních hodinách došlo k porodu. Ten probíhal poměrně dramaticky, protože samice si evidentně nevěděla rady, jak s mládětem zacházet a co si počít. Naštěstí celou situaci sledovala chovatelka, která se o ně stará, takže jí pomohla mládě umístit na břicho, kde se obvykle několik měsíců pohodlně a bezpečně vozí. Další problém byl s překousnutím pupeční šňůry a s placentou, i při tom musela chovatelka asistovat, takže malý lenochod měl opravdovou porodní bábu. Vzhledem k tomu, že lenochodi skutečně dostojí svému jménu, všechny úkony trvaly samici nesmírně dlouhou dobu, což byla zkouška trpělivosti pro chovatelku. Další vývoj již naštěstí probíhal bez zásahu člověka, ale překvapením byla i doba, kdy se malý „Bobíšek“ začal zajímat ovoce a pevnou stavu, bylo to již ve třech týdnech! Doufejme, že si Sid premiéru odbyla, nabyla zkušenosti a o další mláďata se postará úplně sama.